2. část- Záhadně zvláštní objevy

4. února 2014 v 12:00 | parala |  Zbloudilé duše
No jo no... Druhá část Zbloudilých duší!! :D


Stuhnou na prahu jako předtím já. Ona položí pilníček na nehty do krabičky vystlané saténem a opatrně položí do nočního stolku. Pak se letmo pohlédne na přicházející a utrousí: " Co tam tak stojíte služky? Pojďte mi pomoc!" Ellie svraští čelo a Holly sklopí pohled. " My nejsme tvoje služky! My jsme tvoje spolubydlící!," řekla Ellie. Beverly vstala a dala ruce v bok: " Ty na mě služko budeš řvát?! Vykazuji tě z mého pokoje! Navždy!" Co to na ní zkouší? Stojím u mé postele a na tu pohromu se dívám s nejistotou ve tváři. Ellie se zasmála tím hlasem, který jsem u ní zatím nezaznamenala. " Tak pusinko, TY mě nebudeš vykazovat! Jsem…," podívala se na Holly, která stále se klepala, " My s Holly a Juliette jsme tvoje spolubydlící! Ne nějaký kus hadru, aby si s ním mohla utírat tvůj namyšlenej zadek! Pokud se hned nezklidníš, udělám ti něco já!" Ellie řvala z plného hrdla, až se zdi zachvěly. " Fajn! Tak ty nejsi moje služka!," oznámila panovačným hlasem na Ellie. " K tomu máš vlasy z jiného světa…," zamumlala si neslyšně. " Ty taky ne. Ty jsi divná…," řekla mi na rovinu. Směřovala pohledem k Holly: " Ale ty! Ty moc nenamluvíš! Skvělé! Ty jsi nyní má služebná!" Usmála se a narovnala si oblečení. Holly pomalu zvedala hlavu a viděla jsem, že má oči zavřené. Jako kdyby do ní něco vcházelo. Sundala si brýle a našpulila pusu: " Já nejsem tvoje služka!!!" V posledním slově oči prudce otevřela dokořán. Beverly si chytla hlavu a pomalu se snesla na podlahu. Svíjela se v bolestech a řvala. Slzy udělaly kaluž, která se více a více zvětšovala. " PROSÍM!!! NECH TOHO! AU! UKONČI MĚ TOHO TRÁPENÍ!!!," řvala zrzavá dívka a stále se svíjela. Koukla jsem se na Ellie, která nebyla schopna pohybu. Já jediná nešokovaná. Docela mi v TÉTO chvíli bylo Beverly líto. Strčila jsem do Ellie, která stála jako opařená. Beverly se stále svíjela. Holly vysílala neviditelnou energii. A v místnosti panovala neidentifikovatelná atmosféra. Chytla jsem Holly za ramena zezadu a přitiskla jsem si jí k sobě. " PŘESTAŇ!!!," Zařvala jsem jí do ucha a ona poslechla. Svalila se mi do náruče. Nehybná, nedýchala. Ellie jako opařená a Beverly omdlela. Zpanikařila jsem. Položila jsem Holly a otevřela jsem dveře a nahlas jsem zavolala o pomoc. Chvíli nikdo se neozval, ale ze schodů napravo od mého pokoje se objevila žena. " Jdu ti na pomoc!" Odhaduji, že je sestřička. Má černé mikádo a s sebou nesla kufřík. Vběhla do pokoje a "profackovala" Ellie. " Co se tady stalo?," zeptala se klidně a přešla k Holly. Nebyla jsem moc schopná mluvit, ale popsala jsem ve zkratce. " Jaký mají dar? Všechny tři." Zapátrala jsem v mysli: " Ellie- ta s červenými vlasy má biotroniku… nebo něco takového. Prostě léčí. Holly- hnědé vlasy- ta umí telepatii. A ta poslední- to nevím…" " Už to chápu…," zamumlala si. Vyndala s kufříku lahvičku se zeleným roztokem. Strašně smrděla. Otevřela Ellie pusu, která stále se nehýbala a vlila jí celý roztok. Pak se věnovala dále Holly. Nechápu, proč se na tu zrzavou nejdřív nepodívá… Vyndala s kufříku vysílačku a promluvila do ní: " Pokoj 15B. Dvoje nosítka. Rychle!" Během chvíle přišli dva chlapci s nosítky a naložili Holly. Podala jsem jim brýle: " Až se probudí, dejte jí tohle." Jeden z nich se na mě usmál a oba klusali zas pryč. Ve vteřině další chlapci, kteří ihned naložili nehybnou Beverly a já zůstala sama se sestřičkou a nehybnou Ellie. " Jsem Mary Smithová, školní psycholožka a sestřička. Zachovala ses výborně. Ellie bude v pohodě. Asi za půl hodiny se probudí. Dodej jí dostatek tekutin a choď s ní kamkoliv. Vše, co budeš potřebovat, ti donese studentka. Zatím to tady pokliď…" Když už odcházela, zastavila jsem jí: " Nemohla byste zařídit, ať Beverly se nastěhuje jinam? Třeba do pokoje 20B za výměnu Sereny Banksové." Usmála se a přikývla. Jsem ráda, že se to takhle vyřešilo. Teď to tady jenom poklidit…
Jak řekla paní Smithová, za půl hodiny se probudila. Celý pokoj jsem uklidila a přinesla z jídelny sklenku vody a kus slaniny. Zesláblá přijala jídlo. Absolutně nevím, co se jí stalo. " Co tě tak vystrašilo?," zeptala jsem se potom, co dala do pusy kus slaniny. Když spolkla, zesláble se na mě podívala. Rovné vlasy plné života se staly ochablými prameny. I ta červená barva se jí vytratila. Snažila se mě zaostřit čokoládovýma očima, ale víčka jí nahoře nedržela. " Víš, co mě vystrašilo? V Holly jsem viděla na malou sekundu démona. To k biotronice patří. Vidíš věci, co duši bolí. Démon do ní přešel v ten moment, kdy pomalu zvedala hlavu. Ty jsi to neviděla?" Démon? Zakroutila jsem hlavou: " Ne. A teď odpočívej, jo?" Pomalu klesla hlavou na polštář a vyčerpaná zavřela oři. Slezla jsem z žebříku palandy a v tu dobu někdo zaklepal. Šla jsem ke dveřím a spatřila dívku s mastnými splihlými černými vlasy. Co mě ale uchvátilo- její oranžové oči. Nebo jantarové? " Ahoj…," procedila. Oplatila jsem jí pozdrav. " Paní Smithová mě poslala k tobě zkontrolovat tu chudinku." Protáhla se vedle mě. Docela jsou její způsoby… jak to říct… nevkusné. Zamířila k palandě a vylezla po žebříku. Sedla si na okraj a spustila nohy vedle žebříku. Ellie zřejmě zaspala. Její pohled směřoval na láhev perlivé vody. Otevřela jí a podala mi jí. Ani jsem si té lahve nevšimla!. Na nic jsem se neptala. Zavřela na chvíli oči a pohybovala rukou, jako by v ní měla křeč. Voda se z láhve vznesla do vzduchu a zamířila k Ellie. Otevřela jsem údivem pusu. Snesla se na její čelo a ztvrdla se v led. Kostičky ledu zaplavily celý její obličej. Pak nakonec jí nalila do pusy tu zelenkavou tekutinu, kterou jsem předtím viděla. Slezla po žebříku a vzala si nazpátek prázdnou láhev. " Jak si…?," zeptala jsem se s údivem. " Umím kinezi. Hele, nemůžu se s tebou teď bavit. Mám ještě něco na práci…" Odcházela a já na ní zakřičela: " A jak se jmenuješ?" Už byla ve dveřích a zastavila se. " Jmenuji se Tamara Parkerová."

Ta holka- Tamara mi nešla z hlavy. Ani jednou se neusmála a k tomu to je Austinova sestra. Jsou si celkem podobní. Oba mají černé vlasy a zvláštní oči. Ona je má takové oranžové a on lapizově modré. Proč tak zvláštní barvy? Seděla jsem na posteli a četla si od Lucy Crane, mé nejoblíbenější zpěvačky, která je k tomu i spisovatelka, knihu jménem "Labyrint v mém srdci" Je to o dívce, která se zamiluje do učitele a musí čelit řediteli, jejím rodičům a spolužákům. V tu dobu se probudila Ellie. Ze spaní vyvolávala nějaká jména a rozkazy. Led se jí kolem hlavy rozpustil a vsákl se jí do polštáře. Červenou hlavu měla rozcuchanou a bolela jí hlava. " Co se stalo?," ptala se rozespale. Zvedla jsem hlavu od knihy a odpověděla jsem jí: " Stavila se tady Tamara, aby ti pomohla. Umí nějakou kinezi- ovládala vodu…" Kývla. " Hele, víš, že to byla Austina sestra?" Asi Ellie na žádné tlachání neměla čas. " Jak dlouho jsem spala?" Odpověď se ode mne hned dostavila: " Asi dvě hodiny. Vysvětli mi, kdo je to Gregory." Koukla se na mě s hrůzou v očích a ztuhl její obličej. Měla jsem pocit, že nedýchá. " Jak… Jak si se to dozvěděla?" Pokrčila jsem rameny: " Vyvolávala jsi jeho jméno ze spaní…" Ellie se rozpačitě zasmála a uhladila si vlasy. " A kdo to je?" Moje zvědavost neznala mezí- hold se rozvijí, když je zajímavé téma. " Kdo je kdo?" Zrudla ve tváři tak, že její obličej splýval s barvou jejích vlasů. " Ten Gregory…" Hrála si se mnou na schovávanou v bludišti. Jen ona znala cestu na konec, kdy ležel klíč k mé otázce- kdo je Gregory… Chtěla něco říct, ale říkala neslyšná slova. Pozvedla jsem obočí. Proč mi to nechce říct? Už jsem se zvedala z postele, abych šla k Ellie… V tom se rozletěli dveře a v nich Mary Smithová, sestřička, která mi pomohla s Hollyiným záchvatem. Ve tváři se odrážela bolest a vystrašené oči byly otevřeny dokořán. " Ellie a Juliette, pojďte rychle! Něco se děje! Potřebuji někoho, kdo ovládá biotroniku!" Ellie rychle slezla ze žebříku a navlékla botasky. Všechny tři jsme běžely po schodech za paní Smithovou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mirimë (Karolína K. 44) Mirimë (Karolína K. 44) | Web | 1. března 2014 v 18:06 | Reagovat

Těším se na pokračování :D!

Před několika týdny vyšla má kniha. Je to fantasy a jmenuje se Poslání. Vypráví o sedmnáctileté dívce Lilianě a pokud chceš vědět víc, můžeš sledovat můj blog karolina-kahounova.blog.cz

2 MaikelX MaikelX | E-mail | 16. ledna 2017 v 17:51 | Reagovat

I found this page on 16th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama